Začátek cest necest

Tak bych měl nějak začít, takže začnu.

Vrátím se do doby před třemi lety, kdy louky ještě voněly a krávy dojily dobré mléko. V té době jednoho krásného dne odletělo se mnou letadlo do Austrálie, kde jsem se rozhodl studovat život leknínů na hladinách tamějších jezer. Po strastiplných cestách na vorech a vydlabaných kmenech jsem měl již tolik znalostí o životě různých prapodivných rostlin, že nebyl problém napsat o nich rozsáhlou publikaci. A tak jsem tak učinil. A jelikož byl v oblasti, kde jsem žil leknín velmi populární rostlinou, měla obrovský úspěch a to hlavně u tamějšího sdružení pěstitelek a obdivovatelek leknínovitých rostlin.

 Vydělal jsem spoustu peněz a přestěhoval se do domu v klidné ulici, kde kojoti dávali dobrou noc. Peníze a sláva učinily ze mě líného a tloustnoucího zahrádkáře. Žádná loď už neunesla by mé otylé tělo a tak na cesty po tichých vodách jezer nebylo ani pomyšlení. Rozhodl jsem se proto pěstovat růže, zjistit co nejvíce o jejich životě a napsat o nich další publikaci, jelikož obrovskou spotřebou jídla ztenčovaly se mé úspory rychleji než ještěrka lapí mouchu. A tak ponořil jsem se do listů růžových keřů a psal o nich pomalu řádky, řádky nenávisti, bolesti z rozdrásaných rukou od krvežíznivých trnů a zatrpklosti ze své samoty. Za pár týdnů byla kniha na světě a jelikož byly v oblasti kde jsem žil populární kromě leknínů i růže, opět si ji koupilo spoustu růžových nadšenkyň. Tentokrát však nešlo o famózní ohlasy, nikdo nepoděkoval za dobré rady.

 Jednoho rána jsem se probudil a pod mým oknem stál houf rozzuřených zahrádkářek a jeden starý zahrádkář, jemuž u nohou tulilo se mladé dítě, v očích krev, v rukou vidle a hnali se po mně. A tak jsem začal utíkat. Ze začátku to moc nešlo, pohyb a já jsme se už dlouho nesetkali, ale pak jsem našel své tempo, a během pár dní doběhl až na letiště, v zádech již stovky postaviček s vidlemi a hnusnými nadávkami, nasedl jsem do prvního letadla domů a ocitl jsem se tady. Před domem v klidné ulici rostou mi růže o něž pečuji a mám je rád.

 

 

 

 


Starší | tento článek | Novější>

Napsáno: 28. 3. 2007, 00:37 | Přečteno: 462x | Kategorie: Tak to bylo | Napsal: ugo |
Komentáře: 0

Zatím žádný příspěvek, tak začni ty:-)

Přidej komentář
Jméno
Web
Mail
Kontrola Zadejte číslo pět
Text

:-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
Tlustě | Podtržené | Kurzíva  | zdroják | odkaz
  • Pro odeslání zprávy můžete použít klávesovou zkratku Alt+S. (Podporují jen některé prohlížeče)
  • HTML znaky budou převedeny na entity.
  • Vyjadřujte se tu jako doma, ať víme jak to u Vás vypadá.
  • Odkazy začínající http:// budou automaticky převedeny na odkazy , nepoužívejte však v jednom příspěvku více jak 3 - to dělají jen spam roboti:-)
  • Tu ikonku u jména můžete zístat registrací Vaší emailové adresy na www.gravatar.com.
Ugo Kalván | ICQ- | RSS | Šlape na miniRS | Styl LazyDays | Zpracováno za: 0.013s | Admin